Mnohý ti dá radu, jak přeplavat moře, ale málokterý tě vytáhne z louže.

Září 2010

Sonet 35

26. září 2010 v 19:33 | It |  Sonety
...
Tak už se nesužuj tím, co jsi udělal,
vždyť někdy padne stín i na slunko a lunu,
vždyť i ta růže má trní a pramen kal
a sladkým poupatům spí hnusní červi v lůnu.
Každý z nás chybuje - a já teď právě tím,
že hájím ten tvůj hřích srovnáním s ostatními,
že na tvou obranu sám sebe podplácím
a odpouštím ti víc, nežli máš vůbec viny.
Neboť já, z žalobce náhle tvůj advokát,
shledávám smysl v tom, co spáchaly tvé smysly,
a jdu sám na sebe zas k soudu žalovat:
vždyť láska se záštím tak zmítají mou myslí,
   že nemohu než vždy pomáhat nerozumně
   slepému lupiči, jenž hořce loupí u mě.

*** II.

24. září 2010 v 21:35 | It |  Ty děvko Andělů...
Jak jsem již řekla. Musím to číslovat.

...
Krásná je něha žen, má ruce zprůsvitnělé,
a často pohladí, kde může zardousit,
má oči studánčí, blýskne v nich dravčí svit,
jen aby zvládl nás a klid potrval déle,

její hlas uspává chropění trpitele,
mateřeky nalhává, ať je mu dáno znít
ráno či v poledne, na poplach silně bít,
anebo utlumit své zvyky rozechvělé...

Život je ohavný a hořkne pro muže.
Kéž jejich polibek postihnout nemůže,
to co je křehká mlha nad štíty hor a srázy,

to co je útlý cit a úcta vnímavá,
dětství a dobrota. Vždyť co nás doprovází,
a když se blíží smrt, co vlastně zůstává?

*** I.

22. září 2010 v 18:57 | It |  Ty děvko Andělů...
Tenhle nadpis básní používá Verlaine velice rád.
Tak že je musím číslovat.

...
Bude to v prudkém létě v poledne,
slunko se ujme spoluviny v něze,
povýší pod hedvábím na vítěze
tvou krásu, odhalí ji, pobledne.

Vysoký blankyt oblohy se zvlní,
bude to rozechvělá velký stan,
zblednem i my dík vidinám,
dokud se touha blahem nenaplní.

Večerní vánek, sladký do hloubi,
závoje načechrá ti rozpustile,
hvězdy to pochopí a zjihle milé
úsměvně naši lásku zasnoubí.

Faun

21. září 2010 v 23:08 | It |  Ty děvko Andělů...
...
Smál se v parku na trávníku
faun, ta hlína pálená,
věděl předem o zániku
lásky, která prolíná

plachým sněním do poutníků,
kroky nás dvou v moci má
bubnováním okamžiku
a pak náhle zhasíná.

Rozcestník - Autoři

21. září 2010 v 22:46 | It



_____________________________

_____________________________

_____________________________

Promočená žalem

17. září 2010 v 17:22 | It |  Básně
Zas po nějaké té době báseň. Inu - se školou přichází i inspirace ^^.


Promočená žalem

...
Řeka hučí,
voda bublá.
Na hladině se zračí,
její postava útlá.

Voda nožku smočí,
pannu v bílém zamrazí.
Do hlubin dobrovolně vkročí,
zavzlykání do hor narazí.

Řeka hučí,
voda bublá.
Dívčinu myšlenky mučí.
Duše její mumlá.

Voda na stehna se plazí,
do látky suché se vtírá.
Barvy pleti hebké se kazí,
perly z tváří nestírá.

Řeka hučí,
voda bublá.
Přítel jej již nového si učí,
dnes je jen motýlí kukla.

Voda dech už její bere,
oči snad naposled na svět mrknou.
Bublaví smích z úst se dere,
ruce se v pěsti pevně zatnou.

Řeka hučí,
voda bublá.
Na břehu ztracených duší,
jen muž, žena a žal.

Zpěv dějin

11. září 2010 v 16:50 | It |  Téma týdne
...

Kdybych měla říct všechny Poprvé, které jsem zažila, asi bych musela být navěky zavřená v jednom velkém kolotoči vzpomínek. Proto bych chtěla uvést jen některé z nich, které mi nadobro změnili život.

Tak tedy. Pokud bych měla začít, tak bych asi vstoupila nejprve do školkového období, kdy jsem poznala první zradu. Dívka, jejíž jméno jsem již nadobro zapomněla, o které bych chtěla mluvit byla hrubá, zlá a ,abych pravdu řekla, dost ošklivá. Tuhle dívenku já měla za svou kamarádku. Podlézala jsem jí a proto mě měla ráda. Jak jinak. Ovšem bylo to lepší, než se od ní nechat ponižovat. Ona byla vedoucí naší školky a kdo byl proti ní, neměl šanci.
Ovšem abych se vrátila. Jednou jsem si s ní takhle hrála s barbienkama a sedla jsem si omylem na jejich stoleček. Ten samozřejmě mojí váhu neunesl a ulomily mu nožičky. Ty se sice dali znovu nandat ale to jí nezajímalo. Běžela rovnou za vychovatelkou a všechno jí to práskla. Byla jsem zklamaná z té zrady, ale co jsem mohla dělat. Školku jsem naknonec bez újmy došla a začínala mi škola.